Je zajímavé, že jsme vlastně žádnou beatovou kapelu živě neslyšeli ani neviděli, a přesto jsme vystupovali a tvářili se, že to tak má znít a vypadat. I když jsme na druhé straně věděli, že naše ručně vyrobené bedny nedosahuji zdaleka kvality Voxů a Maršálů, a ani naše umění není profesionální. Ale všechny nedostatky překonalo nezdolné nadšení, elán a láska k bigbítu a to nejen nás, ale především publika, které mimo jiné správně vytušilo v nové západní muzice určitou formu vzdoru k nenáviděnému komunistickému režimu.
My jsme byli pro mladé naší generace částečně hrdiny, protože jsme v písních z pódia vykřikovali různá anglická slova, kterým nerozuměli, ale dobře věděli, že to nemá vůbec nic společného s propagovanou socialistickou kulturou.
Za poskytnutí fotografií děkuji Bohuslavu Vávrovi, zakládajícímu členovi kapely a autorovi úvodního motta webových stránek THE SINNERS.
Pokud vás zajímají všechny osudy členů a celá historie skupiny, stránky naleznete zde:
