Dne 14. 3. 2012:

Vážený pane Žáku,
jsem nachlazený a tak se z dlouhé chvíle probírám internetem. Děkuji za vaší snahu v pátrání po historii vývoje el. kytar. Jste tak protiváhou některých deformátorů.
Jiří Vlček - Blatná

Dne 15. 3. 2012:

Dobrý den,
děkuji Vám za zprávu. Kdyby jste mohl přispět jakými-koli dalšími informacemi, či uvést něco o "deformátorech", budu velmi potěšen.
S pozdravem do Blatné Vladimír Žák

Dne 15. 3. 2012:

Vážený pane Žáku,
nechci se účastnit nějakých sporů v tomto oboru, protože v době o kterou se jedná jsem byl malý kluk (r.n.1946) s úplně jinými zájmy. Můj otec měl asi do roku 1970 plnou jednu skříňku dokumentů týkajících se Resonetu, ale pak to jako nepotřebné dal do sběru. Tam byly určitě dokumenty, které by hodně vysvětlily.
Jisté je, že nositelem patentu snímání zvuku ze struny byl pan Machálek, můj strýc Ladislav Kořán byl podnikatelem, který se snažil rozjet výrobu el. pian a otec byl člověk, který to technicky realizoval. To se dělo v roce 1948 až 1949, kdy politická situace přála víc harmonice nežli pianu. Strýc emigroval (protože moc jiných možností neměl) a otci zůstal podnik na krku v podmínkách kdy byl udělán jistý vývoj, ale návratnost v nedohlednu. Po složitých jednáních se dostal Resenet do v.d. Dřevokov, kde se stal spolupracovníkem otce pan Josef Růžička, Jan Hořejš a také pan Vladimír Salivar (plánovač, ekonom). Tady začala slavná éra kytar, kdy se poznatky snímání tónu uplatnily na kytaře. Myslím, že trojice Vlček (nejstarší), Růžička (kytarista), Hořejš (strojař) byli lidé s "fištrónem" kteří se doplňovali, ale také to byli, k dobru věci, přátelé. Nástupem nového předsedy družstva Dřevokov odešel pan Růžička do Hradce Králové a stal se tak nositelem dalšího vývoje na tomto poli, otec nastoupil do Tesly Blatná jako vývojář a pan Hořej také do Tesly jako mistr konstrukční dílny.
Bylo by špatné upírat zásluhy pana Růžičky pro jeho vázací podpis s STB před odjezdem na světovou výstavu do Bruselu, protože doba byla složitá a ne každý dovedl své počínání přesně domyslet. Měl-li pan Růžička problém s STB i později nevím, pak je mi to líto, ale neubírá to na jeho technickém přínosu ve vývoji el. kytar.
V rozhovoru s panem Salivarem bylo řečeno, "že kdyby Vlček měl vymyslet auto, tak by se tam lezlo střechou". To je docela vystihující, ale myslím, že pro konstruktéra s vizí je to dobrá vlastnost.
Pan L. Novák říkal, že do jeho příchodu nebyla řádná dokumentace atd. To je asi také pravda. Pamatuji si, že měl otec výkresy napínáčkama přišpendlené na dřevěných stěnách kanceláře a podle toho se vyrábělo. Kreslil většinou jen sestavy, nerad rozkresloval detaily.
Někdy v roce 1956 jsme si koupili motorku JAWA/ČZ 150, za 6.000.- Kč. Čtyři tisíce dostal otec za patent řezání permanentních magnetů (používalo se to ve snímačích) a dva tisíce mu půjčil pan Jan Hořejš.

Na závěr jsem rád, že necenzurujete podklady a tím se snažíte přiblížit ke skutečnosti. Není to jistě lehké, protože každý (třeba i přímý účastník) má svůj pohled na věc a tím objasňuje a zároveň (ač nerad) zkresluje.
Zdravím Vás a přeji jen pěkné dny.
Jiří Vlček

P.S. Na dokreslení Vám jiným e-mailem posílám fotku dokumentu z Okresního archivu.