Závod VARHANY Krnov

ÚPLNÝ ZAČÁTEK: 19. století
Varhanářství - výroba píšťalových varhan; správnější a výstižnější je výraz stavba píšťalových varhan - má v Krnově dlouhou tradici. Počátky závodu, jehož výrobky jsou dodnes opatřeny značkou RIEGER-KLOSS, nutno hledat podle dosud zjištěných pramenů přinejmenším v první polovině 19. století. Tehdy totiž, roku 1844, pracoval již v Krnově v malé varhanářské dílně František Rieger. Měl pět tovaryšů a kromě malých varhan stavěl i flašinety. U něho se vyučili jeho dva synové Otto a Gustav, kteří později pracovali s otcem pod firmou František Rieger a synové a od roku 1873 samostatně jako Bratři Riegrové (Gebrüder Rieger). Teprve od této doby začali Riegrové počítat vznik své firmy a číslovat od jedničky své opusy. Pravděpodobně si uvědomili, že má-li být jejich podnikání v Krnově úspěšné, nemohou již pokračovat v otcově drobné rukodílné výrobě, nýbrž musí vybudovat velký, moderními stroji vybavený závod, v němž by se stavěly nástroje na světové úrovni. Uvědomili si také, že předpokladem k tomu, aby mohli takto velkoryse podnikat je, aby jejich kvalitní práci poznala co nejdříve mezinárodní veřejnost. Proto svou práci prezentovali na mezinárodních výstavách. Jednalo se například o světové výstavy ve Vídni (1873) a v Paříži (1878). Z obou výstav si odnesli nejen ocenění (1873 - medaili za pokrok; 1878 zlatou medaili, diplom pařížské Národní akademie a rakouský c.k. záslužný kříž), ale především mezinárodní uznání, ze kterého potom plynuly zakázky, jejichž výnosy napomohly k dalšímu rozvoji krnovské firmy. Obrovský vzestup zaznamenala firma v období od roku 1904 do roku 1920. Firmu vedl syn Otto Riegra a synovec Gustava Riegra, Otto Rieger mladší. Stálý vzestup podniku zabrzdila první světová válka. Nebylo surovin, řada zaměstnanců musela narukovat, do války musel i mladý Otto Rieger. Po válce se zásadně změnily výrobní podmínky. Staré Rakousko-Uhersko, které bylo dříve hlavním odběratelem, zaniklo a i v ostatní Evropě došlo ke změnám v uspořádání států, v pozici církví atd. To vše znamenalo hledat nová odbytiště. Otto Riegrovi nezbývalo k řešení těchto změn dostatek času; zemřel v roce 1920 ve věku čtyřiceti let. Vedením firmy byl pověřen prokurista firmy Josef Glatter-Götz, který se v roce 1924 stal jejím vlastníkem. V roce 1925 byla firma znovu v plném pracovním rozmachu. Plocha krnovských provozoven zabírala 4 940m2 , stav zaměstnanců vzrostl na 160 dělníků a 10 úředníků. Ke krnovskému podniku byly zřízeny dva pobočné závody v Mokrém (dnešní Polsko) a v Budapešti. Firma má od roku 1930 právní formu komanditní společnosti s komanditními podíly členů Glatterovy rodiny. Přelom přivodila druhá světová válka. Krnov byl tehdy součástí německého území a výroby firmy RIEGER postupně stagnovala. Konec Glatterova působení v Československu znamenal květen 1945. Odešel do Rakouska a založil tam svůj nový závod na výrobu varhan. Po druhé světové válce nastaly v krnovském varhanářském závodě zásadní změny. Byla zavedena národní správa, kterou byly pověřeny Československé závody dřevozpracující Praha. V roce 1948 byla do podniku začleněna firma Josefa Klosse. V této době začaly být krnovské varhany označovány značkou RIEGER-KLOSS. Procesem znárodnění vplynuly pak oba krnovské závody do národního podniku Továrny na piana a varhany n.p. Když byl v roce 1958 zřízen oborový podnik Československé hudební nástroje, byly s ním sloučeny i Továrny na varhany a staly se tak odštěpným závodem Varhany tohoto podniku. Po roce 1989 došlo k rozpadu oborového podniku Československé hudební nástroje, odštěpný závod se osamostatnil. V roce 1994 byla firma privatizována formou prodeje přímého společnosti s r.o., kterou založili kmenoví zaměstnanci - dělníci a technici - firmy. Právní formu - společnost s ručením omezeným - má firma dosud. Specifikum výroby a stavby píšťalových varhan vyžadovalo ve všech dobách doplňkovou výrobu, neboť bylo nutné plně využívat rozsáhlé prostory firmy, pracovní potenciál zaměstnanců, kapacitu strojů a zařízení a v neposlední řadě i spotřebu materiálu. Do druhé světové války splňovala takové požadavky výroba zařízení převážně pro interiérové vybavení kostelů - lavice, oltáře, kazatelny apod. Poválečná konjunktura výroby varhan, rekonstrukcí a oprav nástrojů snížila potřebu doplňkové výroby. Až do roku 1952 byla jediným výrobním programem stavba varhan a jejich opravy. V následujících letech se v závodě zavedlo několik doplňkových výrob, z nichž některé málo vyhovovaly profesi zaměstnanců, u nichž nebyla využita jejich kvalifikace. Např.: dřevěné a kovové součástky jako subdodávka pro n.p. FATRA Napajedla nebo notové pulty pro vojenské kapely. Do závodu byla převedena výroba harmonií. Obliba tohoto nástroje ovšem upadala a harmonia byla nahrazována piany a pianiny nebo tahacími harmonikami (akordeony). V roce 1958 byla výroba harmonií zastavena a závod začal s výrobou elektrofonického jazýčkového hudebního nástroje klavifon, který se vyráběl až do roku 1966. Stagnace ve výrobě varhan začala v roce 1960 a pokračovala ještě v následujícím roce. Závod proto obnovil výrobu harmonií a rozšířil ji o další modely např. školní harmonium RIEGER-KLOSS aj. Pro odbytové potíže byla výroba harmonií v roce 1971 definitivně zrušena. Vedlejší výroba harmonií a klavifonů nestačila vyrovávat neustálé navyšování plánu při současném poklesu poptávky po píšťalových varhanách. Proto byla v roce 1961 převzata z n.p. Strojosvit Krnov výroba sušicích tunelů pro potřeby koželužen. Tato výroba skončila v roce 1965. V roce 1962 byl v závodě Krnov zaveden nový program: výroba elektrofonických kytar, která měla trvale doplňovat základní výrobu - stavbu píšťalových varhan. Výroba kytar přešla do závodu v Krnově z Dřevokovu Blatná a vývojového střediska Československých hudebních nástrojů, oborového podniku v Hradci Králové. Kytary nesly značku JOLANA (po dceři pracovníka vývojového střediska pana Růžičky). Pod touto značkou byly kytary vyráběny až do roku 1991 - do ukončení výroby.
Z Dřevokovu Blatná byly pro výrobu převzaty modely:
• Elektrofonická masivní kytara GRAZIOSO
• Elektrofonický masivní kontrabas ARCO
• Snímače FORTE a FORTE II
Další kytary byly již připraveny a předány vývojovým oddělením elektrofonických nástrojů v Hradci králové. Jednalo se o modely:
• Elektrofonická masivní kytara STAR III
• Elektrofonická nízkolubová kytara DISKANT
• Havajská kytara CHORD
• Elektrofonická masivní basová kytara BASSO IV
• Elektrofonická masivní kytara STAR V
• Elektrofonická masivní basová kytara BASSO V
• Elektrofonická nízkolubová kytara MARINA
• Elektrofonická nízkolubová šestistrunná basová kytara PEDRO
• Elektrofonická nízkolubová basová kytara BASSORA
• Snímač BRILANT Výroba elektrofonických kytar byla pro zavedení velmi náročná, neboť byla budována jako sériová se značným podílem strojové práce. Sériovost výrobku je náročná především na předvýrobní přípravu. Členitost tvaru těla i krku má nemalý vliv na konstrukci jednotlivých přípravků pro výrobu. Přesto se v období tří let podařilo zavést do výroby 10 typů kytar a basových kytar, komponentů a zesilovač Hi-Fi. Ve třetím roce se kytara stala hlavním výrobním programem závodu se 68% podílu na hodnotě výroby. V roce 1965 dává závod na trh další nové modely
• Elektrofonická nízkolubová kytara DISKANT II
• Elektrofonická masivní kytara STAR VII
• Elektrofonická masivní kytara URAGAN
• Elektrofonická masivní kytara TAJFUN
Výroba pro export i tuzemsko se poměrně stabilizovala. Krnovské kytary si získaly během doby oblibu nejen v Polsku, SSSR a NDR, ale i v Anglii, kde na nich hráli i členové skupiny BEATLES a SHADOWS.
V roce 1967 vznikají další modely :
• Elektrofonická masivní kytara STAR VIII
• Elektrofonická masivní kytara ALFA
• Elektrofonická masivní kytara STAR IX
• Elektrofonická masivní basová kytara BASSO IX
• Elektrofonická masivní kytara STAR X
• Elektrofonická masivní basová kytara BASSO X
V roce 1968 byla výroba lubových kytar ukončena a závod se specializoval pouze na kytary a basové kytary masivní. Dalšímu technickému rozvoji výroby byl na překážku zejména široký sortiment výrobků a povinnost ještě dalších deset let po ukončení výroby dodávat na trh náhradní díly. Přelom šedesátých a sedmdesátých let přinesl částečné uvolnění, které sebou neslo možnost získávání zahraničních zkušeností nebo alespoň informací. Rovněž beatová vlna ovlivnila poptávku po elektrofonických kytarách u nás i v zahraničí. Bylo rozhodnuto, že bude zredukován počet nabízených modelů, nové modely budou mít vždy verzi diskant i bass. Konstrukce přípravků dovolovala i provedení pro leváky. Pro nezájem obchodu byly kytary pro leváky vyráběny pouze na zvláštní objednávku. Na trh byly uvedeny nové modely:
• Jednosnímačová elektrofonická masivní kytara VIKOMT
• Jednosnímačová elektrofonická masivní basová kytara VIKOMT BASS
• Dvousnímačová elektrofonická masivní kytara IRIS
• Dvousnímačová elektrofonická masivní basová kytara IRIS BASS
Jednalo se poslední modely vyvinuté mimo krnovský závod. S rozvojem elektroniky a jejím využíváním i při výrobě a stavbě varhan vznikla v krnovském závodě potřeba zřízení vlastního vývojového střediska, které by se zabývalo využitím elektroniky u klasických píšťalových varhan a vývojem elektrofonických kytar. V roce 1979 byl na trh uveden model s novým typem snímačů - dvoucívkový snímač SAPHIR:
• Dvousnímačová elektrofonická masivní kytara GALAXIS
• Dvousnímačová elektrofonická masivní basová kytara GALAXIS BASS Osmdesátá léta přinesla do výroby kytar trend důrazu na design. Na rozdíl od dosud vyráběných modelů, které měly přesně daný vzhled (včetně barvy) zakotvený v Technických podmínkách, se objevují požadavky na kytary dýhované, přírodní nebo v barvě na zvláštní objednávku. Krnovský závod přichází na trh s dýhovanou kytarou bez horního krycího panelu:
• Dvousnímačová elektrofonická masivní kytara SUPERSTAR
• Dvousnímačová elektrofonická masivní basová kytara SUPERSTAR BASS U tohoto modelu je použita nová konstrukce krku a basová kytara je s tzv. prodlouženou menzurou (860mm). Model se dodával ve zlaté nebo stříbrné úpravě kovových dílů a snímačů. Model byl genrálním ředitelem oceněn jako nejlepší oborový výrobek roku 1982. Stejného ocenění se v roce 1985 doslalo dalšímu modelu:
• Elektrofonická masivní basová kytara RK BASS Uvedený model zaujímá v řadě modelů vyrobených v krnovském závodě zvláštní místo. Basová kytara se vyráběla rušně na zakázku v provedení pro praváky i leváky. V roce 1986 získala prestižní ocenění „Nejlepší výrobek ministerstva průmyslu". Nastupující styl hudby se odrazil i na poptávce po nástrojích pro styl disko. Na trh byly uvedeny modely
• Jednosnímačová elektrofonická masivní kytara DISCO
• Jednosnímačová elektrofonická masivní basová kytara DISCO BASS
Ve druhé polovině osmdesátých let byly na trh uvedeny modely, které konstrukčně vycházely z modelů IRIS, GALAXIS nebo SUPERSTAR:
• Dvousnímačová elektrofonická masivní kytara ALTRO
• Dvousnímačová elektrofonická masivní kytara ALTRO BASS
• Dvousnímačová elektrofonická masivní kytara RITMO
• Dvousnímačová elektrofonická masivní kytara RITMO BASS
• Jednosnímačová elektrofonická masivní kytara PROXIMA
• Dvousnímačová elektrofonická masivní kytara PROXIMA I
• Jednosnímačová elektrofonická masivní basová kytara PROXIMA BASS
• Jednosnímačová elektrofonická masivní basová kytara PROXIMA L BASS V roce 1989 bylo přijato rozhodnutí definitivně opustit modely IRIS, GALAXIS a SUPERSTAR včetně modelů vycházejících z jejich konstrukce, ponechat ve střední cenové hladině pouze modely PROXIMA I a PROXIMA L BASS. Ve vyšší cenové hladině k modelu RK BASS vytvořit řadu různě osazených diskantových modelů. Na trh byly v říjnu 1990 uvedeny modely:
• Elektrofonická masivní kytara RK 110
• Elektrofonická masivní kytara RK 120
• Elektrofonická masivní kytara RK 130
• Elektrofonická masivní kytara RK 140 V prosinci roku 1990 se vedení firmy rozhodlo výrobu elektrofonických kytar v Krnově ukončit. Zaměstnanci střediska elektrofonika dostali výpověď z důvodu nadbytečnosti a výroba byla zastavena. Výrobní prostory, stroje a zařízení, nástroje a přípravky, skladové zásoby společně s provozem dřevovýroby byly v srpnu 1994 rámci privatizace prodány obálkovou metodou nejmenované opavské firmě. Protože firma nezaplatila kupní cenu, byl v roce 2007 provoz - totálně vytunelovaný - prodán v dražbě.

Pozn. autora stránek:
Článek byl zpracován bývalými zaměstnanci závodu.
Tímto jim velmi děkuji i za všechny poskytnuté materiály.