Po znárodnění firmy Petrof (výroba pian a varhan) vznikl podnik s názvem Továrna na piana a varhany n.p., která zastřešovala
některé další znárodněné firmy na výrobu hudebních nástrojů. Vzhledem k rozmanitosti hudebních nástrojů zastřešených podniků
se následně podnik přejmenoval na Československé hudební nástroje n.p. (dále pak jen ČSHN). Generálním ředitelem byl pan Vladimír Kopta.
Jeho odštěpnými závody byly:
Vnitřní obchod (později Melodia) Hradec Králové
- elektrofonické kytary a varhany (vývoj a výroba) a síť prodejen s hudebními nástroji (ředitel Josef Roudný)
Varhany Krnov - elektrofonické kytary a varhany,
Harmonika Hořovice - elektrofonické kytary a harmoniky,
Cremona Luby - akustické strunné nástroje,
Piana Hradec Králové,
Amati Hradec Králové - dechové hudební nástroje,
Piana Týniště,
Tofa Albrechtice - hračky a piano-klavírové mechaniky,
Amati Kraslice - dechové a bicí hudební nástroje,
Musicexport Hradec Králové - zahraniční obchod,
Generální ředitelství Hradec Králové.
V rámci závodu Piana (později Vnitřní obchod a Melodia) existoval provoz ELEKTROFONIKA. Ten se začal budovat po příchodu
pana Růžičky v lednu 1959, který dostal nabídku přímo z Generálního ředitelství ČSHN (dopis potvrzující nástup je
ZDE.). Nabídku přijal okamžitě, neboť
v té době mu družstvo Dřevokov v Blatné nevyhovělo v jeho představách o dalším směřováním vývoje a výroby elektrofonických
nástrojů, hlavně kytar. Více se dočtete ZDE.
Nejprve začínal v jedné místnosti s rýsovacím prknem přímo v dílně znárodněné firmy Petrof. Zhruba po roce se projevila potřeba
většího prostoru a tak se využilo opuštěného mlýna. Tento mlýn v letech cca 1925 - 1930 postavil Vladimír Petrof, spolumajitel
firmy Petrof v Hradci Králové, pro zemědělce na mletí obilí. Budova mlýna byla i s ostatním majetkem Petrofů znárodněna v roce 1948.
Tento provoz Elektrofonika se dále členil na jednotlivá oddělení. Zde se vyvíjely a vyráběly elektrofonické kytary JOLANA a varhany COMBO.
ELEKTROFONIKA
Příspěvek paní Marie Vaňkové, administrativní pracovnice (korespondence, mzdy, skladové účetnictví).
O prázdninách v roce 1959 jsem po mateřské dovolené chtěla jít do zaměstnání. Manžel, který byl zaměstnancem fy
Petrof, se zmínil, že se zakládá nový provoz výroba kytar a že vedoucí pan Růžička hledá administrativní pracovnici.
Na kádrovém oddělení ředitelství ČSHN jsem byla přijata.
Pan Růžička mě zavedl do budovy v 1. poschodí areálu fy Petrof, kde rodícímu se provozu byla poskytnuta větší
dílna. Byla jsem představena prvním pracovníkům - panu Josefu Čížkovi (kovo), panu Jaroslavu Marečkovi (truhlárna)
a panu Jaroslavu Randovi (kovo).
V dílně byl velký psací stůl, u kterého jsme seděli s panem Růžičkou, každý z jedné strany.
Stolek pod psací stroj, kreslící prkno, skříň, několik pořadačů, nezařazená korespondence.
Dále soustruh na kov, dřevoobráběcí stroje, regál na kovový i dřevěný materiál. Pan Růžička se omlouval,
že se buduje z bývalého mlýna provoz a že s tím jsou velké starosti. Odváželo se mlýnské zařízení a mlýnské stroje.
Údržbářská a zednická parta ze závodu Petrof v uprázdněné budobě stavěla podle plánu příčky, rozvody elektřiny,
vody, zřizovala se kotelna a dílny. Přistavovala se truhlárna a nakonec i byt pro rodinu pana Růžičky.
V lednu 1960 jsme se z provizorní dílny stěhovali do "mlýna" a sháněli pracovní stoly, nářadí,
stroje, přijímali se pracovníci.
Seznam pracovníků provozu Elektrofoniky (sestavila paní Marie Vaňková)
Vedoucí provozu: Josef Růžička
Vývojové oddělení:
Ing. Miroslav Hebelka (vedoucí), Ing. Václav Hrubý, Blanka Petrláková, Josef Čížek a Jaroslav Mareček ml.
Vedoucí výroby (postupně, jak nastupovali a odcházeli):
Václav Zdobínský, Jaroslav Zahajský, Jaroslav Míchal a Marie Vaňková (administrativa)
Výstupní kontrola:
Jaromír Fišar, Miroslav Deršák a Petr Pilař
Dílna elektro:
mistři: Ladislav Špráchal a Ladislav Horák, dělníci: Marie Pompachová, Marie Masopustová, Věra Konířová,
Libuše Kadeřávková, Marie Jonášová, Anna Srnová, Milada Jelínková, Anna Hodková, Emilie Dariusová, Jiří Jakubský
Jaroslav Široký, Jan Čamr, Jiří Červenka, Máša Hurychová, Vladimír Matohlína, Věra Poláčková, Jaroslav Trávníček
a Bohuslav Čížek (brigádník)
Dílna kovo:
Josef Fiedler, Josef Hazdra, Jiří Ulrich, Milan Paraj, Pavel Dráha a Petr Fröhlich
Broušení korpusů, krků, příprava na stříkání laku, montáž mechanik a pražců:
Vlastimil Kindl - mistr, Hana Němcová - Ondrová, Jaroslava Dolečková, Jaroslava Kadečková, Marcela Svobodová,
Vojtěch Andrle, Anděla Cimburková, Václavková, Arnošt Zvolský, Jindřich Francek a Tesák
Truhlárna:
František Mandys - mistr, František Hodyc, Jaroslav Mareček st., Oldřich Hodek a Václav Smeták
Lakovna:
Růžena Lohnická a Jaroslava Černá
Sklad:
Irena Šperková, Ladislav Ryba a Jiří Prouza
Zásobování:
Petr Holeček a Jaroslav Prášek
Doprava - ŠKODA 1203:
Rudolf Rykr a Ivan Kuštan
Kotelna:
Čeněk John (farář), ThDr. PhDr. Josef Hájek a Ladislav Lípa
Úklid:
Marie Burková a Věra Štočková